Poezie Podzimu





Za barvy tak krásné ti děkuji,

Podzime.

Jsou jemné a jasné, no líbí se mi,

jak by taky ne.


Přicházíš po parném létě

a já znovu poznávám,

jak krásně je mi na tom světě,

kde změna barev vládne nám.


Naše duše uklidňuješ

do nitra nás obracíš.

S noční mlhou plány kuješ,

mír do srdce navracíš.


Avšak nedobře se cítí,

ten, kdo vnějškem žije jen.

Chřadne jako letní kvítí,

nepřítomně hledí ven.


Nyní je čas k zastavení,

k sesbírání plodů léta.

Když tvá duše doma není,

po klidném nitru je jen veta.


Vyjdi ven a nadechni se,

cítíš ten vzduch podzimní?

Vědomě jím naplň plíce,

však duše tvá se uklidní.


Děkuji ti podzime

za šťavnatá jablíčka,

kaštany z listů lovíme

a vítr barví naše líčka.


Bez dýňové polévky,

nemohl bys vůbec být.

A já spěchám z trhu domů,

jednu s láskou uvařit.


Po lesích se s tebou toulám,

sem tam si tě vyfotím.

Dál však foťák v rukou žmoulám,

fotka nevypoví vše, já vím.


Prožívám tě neustále

v přírodě i ve městě.

Ležíš hluboko v mé hlavě

i když kráčím po cestě.


Po cestě té lemované,

listím z lesů spadaným.

Je jak z plátna malované,

dotknu se ho, vím, že smím.



S láskou


LP Angel





#podzim #autumn

O mě 
Chci dostávat novinky
  • White Facebook Icon

© 2023 by Going Places. Proudly created with Wix.com