Za barvy tak krásné ti děkuji,
Podzime.
Jsou jemné a jasné, no líbí se mi,
jak by taky ne.
Přicházíš po parném létě
a já znovu poznávám,
jak krásně je mi na tom světě,
kde změna barev vládne nám.
Naše duše uklidňuješ
do nitra nás obracíš.
S noční mlhou plány kuješ,
mír do srdce navracíš.
Avšak nedobře se cítí,
ten, kdo vnějškem žije jen.
Chřadne jako letní kvítí,
nepřítomně hledí ven.
Nyní je čas k zastavení,
k sesbírání plodů léta.
Když tvá duše doma není,
po klidném nitru je jen veta.
Vyjdi ven a nadechni se,
cítíš ten vzduch podzimní?
Vědomě jím naplň plíce,
však duše tvá se uklidní.
Děkuji ti podzime
za šťavnatá jablíčka,
kaštany z listů lovíme
a vítr barví naše líčka.
Bez dýňové polévky,
nemohl bys vůbec být.
A já spěchám z trhu domů,
jednu s láskou uvařit.
Po lesích se s tebou toulám,
sem tam si tě vyfotím.
Dál však foťák v rukou žmoulám,
fotka nevypoví vše, já vím.
Prožívám tě neustále
v přírodě i ve městě.
Ležíš hluboko v mé hlavě
i když kráčím po cestě.
Po cestě té lemované,
listím z lesů spadaným.
Je jak z plátna malované,
dotknu se ho, vím, že smím.
…
S láskou
LP Angel
@lp_angel_soul
@cestou_s_vespou