Článek psaný pro magazín Jóga Dnes září/říjen 2022
Pozitivní myšlení, přístup k životu, midfullness,
Stáváme se tím na co nejvíce myslíme. A to je holý fakt. Když o sobě budeme smýšlet negativně a hlavou se nám bude honit jenom to, jak jsme neschopní, neúspěšní, nešťastní a ošklivý, tak se tak také stane. Myšlenky jsou ohromnou energií, která se manifestuje do našich životů, a to v plné síle. Dobrou zprávou zůstává, že fungování mysli máme v plné moci my sami, ovšem pro mnohé z nás to znamená práci, práci, práci a do toho se nám už mnohdy moc nechce. A my se nyní podíváme na to, jak pracovat s myslí, tak, abychom se cítili ve svém životě dobře, pohodově a hlavně mladě.
Stárnutí
Stárneme všichni, někdo rychleji a viditelněji a někdo pomaleji a téměř neznatelně. A s postupem času si více začínáme všímat toho, jak nám přibývají vrásky, ubývá pružnost těla, ochabují svaly a zdraví se celkově tak nějak horší. A jednoho dne si uvědomíme, že odraz v zrcadle již zdaleka neodpovídá odrazu, na který jsme byli zvyklí a my propadneme panice, vybereme úspory a jdeme skoupit drogerii s ati-aging kosmetikou.
A víte, že to jde i jinak? No ano, prostě to přijměte. Přijměte fakt, že stárnete a že se vaše tělo mění. A já zopakuji miliónkrát opakované rčení že: „Změna je život“ a pokud se jí bráníte, tak stagnujete, jdete proti proudu života, a to může působit velmi negativně na vaši psychiku. Důležité je umět pouštět, a to i představy a obrazy o sobě samých. Takže v první řadě to pojďme přijmout. Ano stárnu a je to v pořádku. Ovšem nemá smysl se kvůli tomu propadat do propastí deprese a naříkat, že nevypadám tak, jako před deseti, dvaceti, třiceti lety. A proč na tom vlastně tolik záleží? Vypadáte báječně, jen si to uvědomte. Místo hledání chyb a nových vrásek hledejte přednosti. A uvědomte si, že ty vrásky jsou od smíchu, tedy ze všech šťastných chvil, které se vám v životě staly a je nádherné vidět, že jich bylo tolik. A ano jsou tu i vrásky od starostí, ale to je přeci normální, díky starostem jsem se učili, jak jednat, jak věci řešit, starosti nám ukázali, že nám na něčem nebo na někom hodně záleží, a to je velký dar mít takové lidi a události ve svém životě.
Dělejte to nejlepší, co můžete
Uvědomte si, zda pro své tělo a pro své zdraví děláte to, co můžete. Zda jíte výživné a plnohodnotné potraviny, pijete dostatek vody, přijímáte vitaminy a minerály, zda dobře spíte a pravidelně se hýbete. Připomeňte si pilíře dlouhověkosti z minulých dílů a začněte na sobě pracovat. Volte vhodnou a ideálně přírodní kosmetiku, která nebude vaše tělo zanášet toxickými látkami, nezapomeňte, že naše kůže je velkým detoxikačním orgánem a je důležité si uvědomovat, co na ní dáváme ale hlavně si uvědomte, že život stojí za víc než jen za to se stresovat pohledem do zrcadla. Udělejte pro sebe maximum, ale myslete na to, že krása a vzhled jsou pomíjivé. A lpět na pomíjivých věcech je cesta do negací a nespokojenosti, která vám přidá jen další vrásky.
A jenom připomínám že to není o tom se o sebe přestat starat ale naopak, o tom začít hledat kvality i jinde než jen a pouze ve svém vzhledu. Nezapomeňte, že lidé si nejspíše nebudou pamatovat to, jak jste byli oblečení a jak jste vypadali ale na to, jak se vedle vás cítili, jakou jste vyzařovali energii. Zda jste byli napjatí, pesimističtí nebo zda jste vyzařovali radost a dobrou náladu. Důležité je, jak se chováte, jak přemýšlíte a jak opravdu žijete, když se nikdo nedívá.
Berte to s humorem
Jak řekl již Charlie Chaplin: „Den bez smíchu je promarněný den“. Usmějete se na sebe hned teď. Klidně jenom v mysli ale ideálně doopravdy svými rty. Cítíte to? Už jen při pohybu koutků rtů vzhůru se do naše mozku dostává informace, že je zde něco vtipného, hezkého, radostného. Myslete na to hledejte každý den důvody se usmát. Na východ slunce, na ranní kafe, na prodavačku v obchodě, na lidi jdoucí po ulici. Smích je nakažlivý a já zastávám názor, že tento vir by se měl šířit dál.
Pozitivní nastavení mysli
Tohle téma je, pravda, trošku ošemetné ale i tak se na něho pojďme podívat. První velké upozornění zní: nevytvářejte si pozitivní afirmace, kterým nevěříte a kterým nevěří a odfrkává nad nimi většina vašich buněk. Pozitivní nastavení mysli je mnohdy prezentováno tak, že je potřeba si dokola opakovat pozitivní afirmace/věty. Pokud vám to dělá dobře a souzníte s tím, tak prosím, jděte do toho. Já tu pro vás mám ještě jednu nabídku k práci s myslí. Kdykoliv vás napadne negativní, zlá či jinak „ošklivě“ laděná myšlenka tak se zastavte a uvědomte si, čí názor to je a zda je situace opravdu taková jakou jí nyní vnímáte. Odstupte si, opravdu na této situaci není nic dobrého? A co můžete udělat proto, aby bylo? A co si z té situace můžete odnést jako poučení do dalších dní? Změňte úhel pohledu, podívejte se na situace z jiné perspektivy, většinou tak poznáme, že nic není tak horké, jak se zprvu mohlo zdálo a že každá mince má dvě strany.
Jak se svou myslí pracovat?
Nyní vám představím pár tipů pro práci s myslí a jejím nastavením. Úplně první doporučení zní: Vnímejte svou mysl, pozorujte jí. Jen tak si uvědomíte, jak vlastně přemýšlíte a reagujete na okolní svět. Říká se, že náš život se skládá z pěti nejběžnějších myšlenek. Vnímejte během dne, které to jsou a které tvoří váš život. Napište si je, nebo si je jen uvědomte a zkuste se na ně během dalších dní soustředit a pokud je potřeba je měnit, tak na tom začněte postupně a vědomě pracovat.
Práce s myslí je proces, který snad nikdy nekončí. Vždycky, když si myslím, že už to mám už je to hotové, tak se otevře něco nového. Dříve mi to podlamovalo kolena a já si zoufala nad tím, že „to zase nemám“. Dneska vím, že to je proces. Něco se vyřeší, uzavře a něco jiného se otevře. A je to v pořádku, protože tak vnímám, že rostu, že se v živote posouvám dál. Někdy pomaleji a jindy rychleji ale vždycky ve svém rytmu a proudu života.
Skvělými nástroji na uvědomění si svých myšlenek jsou: meditace, psaní si deníku, vědomé pozorování mysli, všímavost, átmavičárá neboli sebedotazování a práce s dechem který nám pomůže se uklidnit.
Hledejte pozorně vzorce myšlení, které jste získávali postupem času výchovou i vlastními zkušenosti a znovu se na ně podívejte. Co nám sloužilo kdysi nám nyní může škodit, neboť jsme se v čase posunuli dál a je třeba se posunout i ve své mysl. Jaké vzorce chování a myšlení si nesete s sebou z minulosti? A jsou vám prospěšné nebo vás naopak stahují dolů? Čemu ve skutečnosti věříte a kam směřujete?
Síla jednoduchosti
Občas se stane, že děláme z komára velblouda, že se až moc bojíme budoucnosti nebo si vytváříme v mysli předsudky a scénáře, které nám pokazí náladu ještě předtím, než se vůbec stanou – pokud se stanou. A tady je třeba si uvědomit, že jediné, co skutečně je, je Teď. Co mohu udělat právě teď proto, abych se cítila lépe? Vyřeším právě teď problém, který přede mnou nastal? A není to náhodou jen bubák v mé mysli, domněnka, iluze? Z vlastní zkušenosti vím, že ne všechny problémy jsou natolik velké a temné, jak se mi na první pohled může zdát a příliš dlouhé přemýšlení o tom, jak něco udělat vede k tomu, že ve skutečnosti neuděláme vůbec nic. Co z toho plyne? Méně přemýšlejte a více žijte – právě teď a právě tady.
S kým trávím nejvíce času?
Stejně jako pozorování nejčastějších myšlenek je také důležité si uvědomit s jakými lidmi se nejvíce setkáváme? Koho máme ve svém nejbližším okolí. Nejvíce nás ovlivňuje pět lidí, se kterými jsme v nejčastějším kontaktu. Některé vztahy neovlivníme, to jsou například kolegové v práci a naši šéfové. Ovšem vybírat svou společnost bychom měli moudře, a to nejen podle toho, jak se dotyční prezentují, ale hlavně podle toho, jak skutečně žijí a jak se vedle nich cítíme. Je skvělé mít kolem sebe lidi, kteří nás podporují a věří v nás, ale pozor si dejte na pochlebovače. Správný přítel vám poví skutečnou pravdu, a to i tehdy, kdy se vám to ani trochu nelíbí. Není to o shazování vaší osoby ale o upozornění na to, že se dost možná řídíte do velkého maléru a on vidí něco, co jste vy přehlédli. Pravý přátele jsou ti, kteří se s námi dovedou smát, ale jsou to hlavně ti, kteří s námi budou plakat, kteří nám podají kapesník, upozorní nás na špatný krok a bez závisti nás podpoří. Takovými lidmi se obklopujte a bude vám na světě dobře, ale stejně tak se i vy snažte takovým člověkem stát. Nelze od jiných očekávat to, co vy sami nemůžete dát. Pracujte na sobě a staňte se tím člověkem, kterého byste chtěli v životě potkat a mít po svém boku.
Postavte sami sebe na první místo
Mnoho z nás má takovou krásnou vlastnost stavět na první místo rodinu, děti, partnera, práci, povinnosti a na konec sebe. Odkládáme péči o sebe na druhou kolej na dobu „až“, která ovšem nikdy nemusí přijít. Doba „až“ přijde tehdy, kdy se pro ni rozhodneme a aktivně k ní přistoupíme. Dejte sami sobě čas, dejte si to nejdražší, co máte. A věnujte ho jen sobě – meditujte, praktikujte pránajámu, dejte si vanu, jděte se projít, vypijte si v klidu kafe nebo si jen sedněte a buďte, koukejte a nehodnoťte, jen pozorujte a vychutnejte si to malé nic ve kterém se odehrává vše. Ale pozor, telefony, tablety a počítače dejte stranou. Věnujte svou pozornost jen sami sobě. Nenechte se vtáhnout to života někoho jiného, pozorujte a buďte přítomní ve tom svém.
Smysl života
Říká se, že smyslem života je najít smysl života což může být někdy opravdu velký oříšek, ale opět jsme u toho komplikování si vlastního bytí. Myslím, že až příliš hloubáme nad tím, kdo jsme a co bychom měli dělat, kým bychom se měli stát, kam bychom měli dojít a v co bychom měli vyrůst. Už jsme, a to samo o sobě stačí. A to hlavní, o co bychom měli usilovat je být dobrými lidmi, upřímnými, pravdivými a autentickými. Lidmi, kteří nesoudí a neodsuzují, nevedou žabomyší války a nejsou zlí. Žijte jednoduše, prostě v souladu se sebou v souladu s přírodou. Není třeba se honit po poznání, je třeba se zastavit a být. Protože v tom bytí jsme. A jak nalézt smysl života? I to je vlastně prosté. Dělejte to, co vás baví a dělejte to kdykoliv můžete. Není nutné ze všeho tvořit business nebo to hlásit světu, je nutné se s tím cítit opravdu dobře. Vše, co děláte, dělejte svým srdcem a váš život bude naplněný láskou. Smyls svého života většinou nevymyslíte hlavou, ten musíte cítit v každé své buňce. A tehdy poznáte, že jste správně.
Vděčnost
V neposlední řadě bychom se měli učit vděčnosti, a to by měl být jeden z hlavních cílů už na školách. Totiž umět poděkovat za vše, co máme, za vše, čím jsme si prošli a co nás tvořilo. Poděkujte za všecko, co máte a dlouze nad tím nepřemýšlejte. Poděkujte za tužku ve své dlani se kterou můžete psát, za to, že vůbec můžete psát, že máte dvě krásné ruce, že vidíte, že slyšíte, že jste. Děkujte za každou drobnost a děkujte za velké chvíle. Vděčnost nás naučí vidět to co máme ve chvíli, kdy si myslíme že máme málo a potřebujeme toho mít víc. Naučí nás si uvědomit čeho všeho se nám již dostalo. Vděčnost je cesta ke spokojenému a šťastnému životu.
S láskou
Lenka Eliška Petrikovičová