Miluju, Maluju Slunečnice

Miluju, Maluju Slunečnice




Někdy ráda vyměním technologie, okousaná jablka a tvořící programy za „obyčejně historické“ pastelky.


Povypínám všechno co jde a jdu se na chvíli ponořit do dětství.


Do chvíle, kdy jsem o prázdninách vysedávala v zahradě a poslouchala to NIC, co tam znělo.

Bylo to městské NIC a vesnické VŠECHNO.


Zpívali ptáci, šumělo listí a někde za humny štěkal pes. Co si dítě mohlo přát víc? Nové kolo? Novou panenku?

A mě postačily pastelky a blok.


Dneska ty pastelky nabyly jiných rozměrů a specializované bloky se zdají být dražší než ta zmiňovaná panenka, ale i přesto jak rosteme, něco v nás se nemění, jen vyvíjí a posouvá.


A tak otvírám blok a beru do rukou první akvarelku.


Miluju ten pocit, když si potřebuju promyslet tah a chci, aby to vypadalo, že jsem nad ním vůbec nepřemýšlela.


Tenhle moment snového zastavení, ke mně přihází pouze, když kreslím a tvořím.

Normálně, rukama, obyčejnýma pastelkama nebo akvarelem či olejovkama.


Na tabletu můžu jakoukoli chybnou čáru prostě vrátit…


Na papíře ne…


Na plátně Života, také ne…


Na papíře z ní můžu udělat čáru uměleckou, čáru, která stvoří nový kreativní svět.

Anebo ten papír vytrhnu a vyhodím…


Kreslení je jako život sám.


Každý den dostanete nový papír a každý den jej znovu a znovu pokreslíte vším, co se Vám děje.


Nesmažete to. Nezmáčkneme DELETE ani to nevygumujete.


Na životním plátně všedního dne to bude zaznamenané natrvalo. Jen to možná časem vybledne.


Stejně jako když kreslíte. Uděláte-li jeden hlavní tah špatně, tak se můžete vztekat, zuřit a papír zmačkat – život nevyhodíte, a proto se i z neplánovaného, na první pocit špatného tahu, snažím udělat něco jiného.

Znovu se zastavím a promyslím si tah další.


Není nutné se v životě hned vztekat nad tím, jak se nám něco nepodařilo, jak to nejde podle představ a prohlašovat, že život stojí za prd.


Není nic jednoduššího než tu představu pozměnit.


Vytáhnout to dobré ze špatného.


Naklopit list papíru, přimalovat kvítek, domalovat úsměv nad tou postavičkou, co se na plátně kaboní.


Život je naše plátno.


Každé ráno ho začínáme malovat a každý večer se můžeme podívat, jaké dílo jsme stvořili.


Co na tom plátně máte?

Cestu do práce, tramvaj, kávu, koblihu, schůzku, polibek, svítání, běh, květiny, šéfa, pracovní stůl, vzkaz od ctitele, rozházené pastelky, pláč, nové vlasy…


Přemýšlejte nad tím a každý večer se nezapomeňte podívat, co jste nakreslili.


Nezapomínejte být vděční i za ty špatné tahy, neboť právě oni jsou těmi tvrdými učiteli a životními změnami, které zkrátka někdy potřebujeme


Přeji Vám krásný den


S láskou


LP Angel


#lpangelyoga #pozitivnimysl #platnozivota #slunecnice #platnovsednihodne #positivemind #zijupozitivne #jsemkreativec #kreslim #miluji #maluji

O mě 
Chci dostávat novinky
  • White Facebook Icon

© 2023 by Going Places. Proudly created with Wix.com