Mariánské Lázně a klášter premonstrátů Teplá


Klášter premonstrátů Teplá

Když jsme se jednoho krásného dne rozhodovali, kam vyrazíme na další mini-dovolenou oba jsme se shodli na tom, že bychom ke konci toho srpna rádi navštívili nějaké lázně...


Okamžitě mě napadli Mariánky a jelikož jsme tam ani jeden nikdy nebyl, bylo rozhodnuto.


Páteční počasí mělo být skvělé a vítr ve vlasech nám na cestě nechyběl :)


Kdo jste v Mariánských lázních ještě nebyl, tak doporučujeme...


Ostatně úplně upřímně nevím, zda se najde něco o čem budu psát a nebudu to doporučovat - co se cestování tyče...


Na hezké a ošklivé počasí moc nehrajeme, dokážeme se zabavit i když šajní slunce i když z nebe padají provazy vody.


V pátek jsme si vyzvedli naše dovolenkové vozítko - o tom více ZDE

a vyjeli vstříc krásnému počasí a novým místům.


Jakmile jsme najeli do Mariánek, okamžitě nás uchvátila krása města i zeleň parků a nedalekých lesů.


Bylo teplo, které se dalo krájet a my byli vděční za staženou střechu. Ovšem předpovědi na druhý den už tak horké nebyli a my jsme se proto rozhodli se v autě pořádně projet. Jezdili jsme křížem krážem, cestou necestou, tam a zpět a ještě dál. Zkoušeli co nám auto nabídne a zastavovali tam, kde se nám líbilo.


Bez plánů, bez ničeho... svobodně


A v tom poletování krajem Mariánských lázní, Slavkovského lesa no zkrátka Západních Čech mě zaujala cedule lákající do Kláštera Teplá.



Představila jsem si chladné stěny klášterních zdí a přítele nalákala na představu ledového pití.


Klášter premonstrátů Teplá leží v Tepelské vrchovině na západě Čech - kousek od Mariánských lázní.



Okamžitě mě zaujala cedule vábící do unikátní klášterní knihovny - druhé největší v České republice


A lidi zlatí, stojí to za to!


Pokud máte rádi knihy, tak Vás tohle dostane. Pro mě to byl malý/velký ráj na zemi a měla jsem neskutečnou chuť zůstat a smět si do rukou vzít alespoň jeden svazek... že nejspíše bude v latině mě v to chvíli vůbec nepřipadalo důležité.


Přítel mě ponechal na obláčku představ a snů o tom, jak bych tady chtěla bydlet, nebo alespoň strávit delší čas než jenom ten vymezený prohlídkou. Nenápadně pokukovat po hodinkách a když uznal, že už opravdu potřebuje to ledové pití, protože chladný vzduch sice v klášteře byl, ale hrají tu stále hru "schovej se pod roušku", tak začal jednat a jen tak mimochodem se zmínil, že venku byla cedule s nápisem "dobré kafe" (nebo tak nějak)


Na kafe slyším velmi dobře a všecko



Opravdu výborná káva a prý se blíží Vánoce nebo co...



...


Za procházku stojí místní park i posezení u Parkového rybníka.


Užijte si majestátnost kláštera i jeho zahrad. A nezapomeňte nespěchat. Cestování není soutěží vidět a být na více místech než druzí, je to tom si ta místa užít - i kdybyste celý den zůstali "jen" na tom jednom.


...


A zpátky do Mariánských lázních





Na létě miluji ty dlouhé dny i vleklé večery. To přidávám létu k dobru protože jste-li na cestách, máte tak nějak na všecko více času.


Odložili jsme auto na hotelové parkoviště a po cestičkách Mariánských lázní, koupajících se v příjemném a velmi pokročilém poledním slunci, jsme se vydali dál. Osvěžení sprchou, příjemně vyfoukaní a s novými pihami na nosech.



Druhý den jsme si ověřili, že se předpověď vyjímečně trefila... odpoledne pršelo.


Dopoledne jsme si opět užívali Mariánek a museli jsme (po několikáté) ochutnat lázeňské oplatky. Já tuhle dobrotu jím pouze v Lázeňských městech, takže jsem si jí musela náležitě užít.



Vydali jsme se kolem Pravoslavného kostela sv. Vladimíra na lesní stezku neboť do lesů mě to s oplatkou táhlo úplně nejvíce. Ovšem jako vždy, když odjíždím z Prahy.

Kam jdeme jsme se dozvěděli až díky značení, které napovědělo, že míříme k pramenu Medvídě.



Slunce prosvítalo mezi listy a hrálo krásnou hru na světlo a stín, ranní větřík dostával pohyb do klidu a vše žilo v tichém a přesto zvukem naplněném prostoru lesa. Nejkrásnějšího chrámu, který znám.


A v tom se velmi tiše začalo po obloze i kolem nás rozprostírat ticho, les pomalu přikrýval šál ztemnění a já si uvědomila, že jsme někde uprostřed lesa, kolem ticho a šero.

Na další ceduli stál nápis zvoucí k Židovskému hřbitovu a za námi zahřmělo...


Krve by se ve mě nedořezali. To poslední po čem jsem toužila být v lese za (celkem i silné ale krátké) bouřky a procházet se hřbitovem.


Když na to nyní vzpomínám, stále ještě mám husí kůži.


Z lesa jsme se nakonec dostali - jak jinak :)


Pokud není dobrý konec, tak ještě není konec


Dali jsme se na degustaci místních pramenů v hlavní kolonádě - je to síla, to vám teda povím... nechyběla káva a nakonec ani konvička s čajem na zahřátí.






"Tati, co to ta paní dělá?" "Nevím, asi má ráda když prší" Ozvalo se za mnou stylem "se úplně zbláznila, doufám, že to nenapadne i naše děti." :D

Po chvilce uklidňujícího koukání na déšť jsme se rozhodli navštívit Římské lázně, které zdobí mnohé propagační letáky.




Je pravda, že to očekávání je trochu prevít - lázně jsou krásné ale malinké a je nutné se předem objednat, protože se může stát, tak jako nám, že bude plno.


Myslím, že jsem se už zase rozepsala více než dost. Zde Vám vypíšu tipy, které stojí za vidění, procházku, prožití i navštívení :)


Vydejte se na stezku spisovatelů

Prostě se procházejte

I kdyby jste šli bez cíle... v mariánských lázních si parádně vyčistíte hlavu a díky pramenům i osvěžíte tělo.

Ověřili jsme si, že v Mariánských lázních i kolem nich se jde procházet hodiny a hodiny...





Kavárna kousek od Lesního pramene

Mezi nejznámější místo určitě patří hlavní kolonáda a také zpívající pramen, který v určitou dobu svítí a "tančí" podle hudby.


Stala se nám tu taková vtipná příhoda, kdy jsme v hlavní kolonádě seděli na kávě, venku lilo jako z konve a deštěm se rozezněla melodie od Vangelis - Conquest of paradise, což je velmi silná píseň a já vyskočila od svého kafe a stála v dešti a úžasu, hledící na tančící fontánu a čas i prostor zmizel. Byla jsem ohromena a po chvilce jsem donutila i přítele vstát a jít se postavit do deště aby to viděl a slyšel...

To, že jsme tak trochu "utekli od stolu bez zaplacení" nám došlo až po notné chvilce... ale vrátili jsme se a milé servírky se nijak nedivily, prý jsou zvyklé... a zatím se všichni vrátili a zaplatili :D Večer jsme si pramen šli užít i s jeho světelnými efekty a to nám pro změnu zahráli "Být stále mlád" od Karla Gotta, což mě samotnou trochu dojalo...


Téhož večera se promítalo i venkovní kino - Mariánky žijí i večer :)


...


Cesta po pramenech Mariánských lázní je naprosto Božská. Naštěstí nám počasí dalšího dne opět přálo a my se hned po snídani vydali k Antonínovu pramenu do Úšovic. Bylo svěží ráno, na stéblech trávy byla rosa a vzduch byl vyčištěný deštěm minulého dne.


Musím říci, že pokud nás sem zase někdy cesty zavedou, ráda se jimi nechám svést. Mariánské lázně i jejich okolí je nádherné a jak jsem již v úvodu psala - doporučuji si je projít, užít a prožít.


S pozdravem a přáním krásných cest


LP Angel











O mě 
Chci dostávat novinky
  • White Facebook Icon

© 2023 by Going Places. Proudly created with Wix.com